Belbo.cz

Best in stavební zákon

Magické číslo 157

Představte si 10 m vysokou plechovou halu na ploše jednoho fotbalového hřiště, která vyroste na poli kousek od vašeho domu. Vedle této haly bude malá správní budova a parkoviště pro několik desítek aut. Po nové asfaltové silnici vedoucí od nejbližší dálnice budou každý den přijíždět stovky kamionů, které do nového velkoskladu budou přivážet milióny tun nejrůznějšího zboží, a další desítky náklaďáků, které je budou rozvážet do více i méně vzdálených obchodů a fabrik.

To není námět na noční můru. To je modelový příklad stavby, která je použita pro každoroční hodnocení označované jako The Doing Business, které zastřešuje Světová banka. Hodnocení přitom posuzuje nejen komplikovanost přípravy a realizace takové modelové stavby (velkoskladu budovaného v oblasti ekonomicky nejsilnějšího města daného státu), ale posuzuje také jeho nákladovost a kvalitu kontroly dodržování platných předpisů a norem.

V souvislosti s přípravou nového stavebního zákona zazněla tisíckrát v médiích polopravda, že jsme v hodnocení Světové banky na nelichotivém 157. místě a že to je jeden z důvodů, proč je třeba nový stavební zákon rychle schválit. Podívejme se tedy, co se stane s našim umístěním v „žebříčku plechových velkoskladů, začne-li navrhovaný stavební zákon platit.

 

Čtyři best in partikule

The Doing Business hodnotí 4 základní kritéria. Prvním kritériem je počet procesů, který vede k realizaci stavby. Druhým kritériem je délka těchto procesů. Třetím kritériem jsou doprovodné náklady (poplatky za povolení apod.) a čtvrtým kritériem je kvalita předpisů a kontroly jejich dodržování. Každé z těchto kritérií má váhu 25 %. Konkrétní výsledky posouzení jsou veřejně dostupné na stránkách Světové banky.

Bezkonkurenčně nejlépe jsme na tom z hlediska doprovodných nákladů, kdy je zřejmé, že v České republice je možné postavit plechový velkosklad velmi levně. Poplatky, které vyžadují české zákony za vydání povolení, stejně jako další související náklady, jsou ve srovnání se světem velmi nízké. Nedivme se proto, že německé a další zahraniční společnosti mají mimořádný zájem stavit plechové velkosklady právě na polích kolem Prahy a dalších českých měst.

Pokud jde o počet procesů, pak ve své zprávě pro Českou republiku z roku 2020 [1] uvádí autoři na str. 14 až 17, že bylo potřeba celkem 21 procesních kroků. Vedle rozhodování stavebního úřadu a stanovisek dotčených úřadů to byla také stanoviska správců sítí (vodovody a kanalizace, energetika), zeměměřičské subdodávky a procesní kroky katastrálního úřadu. Vstoupí-li v platnost nový stavební zákon, zmenší se počet procesních kroků u stejného stavebního záměru na 14. Nadále bude nezbytné zajistit nejen stanoviska správců sítí, ale také vyjádření hasičů a dopravní policie. Samostatně bude nadále rozhodovat katastrální úřad a stavebník bude potřebovat služby geodetických kanceláří. V tom nezmění nic ani nový zákon.

V případě délky přípravy a realizace „plechového velkoskladu v okolí Prahy“ uvádí autoři v hodnocení údaj 246 dní. Porovnáním optimálních a maximálních lhůt, které navrhuje nový stavební zákon [2], a nezbytných 14 procesních kroků, které bude muset stavebník absolvovat v případě, že nový stavební zákon nabude účinnosti, zjistíme, že optimální délka celého procesu bude 211 dní. Avšak při uplatnění maximálních zákonných lhůt to může být i 302 dní a stále bude stavební úřad postupovat v souladu s novým zákonem. Je tedy zřejmé, že zásadní zrychlení v tomto případě nový zákon určitě nepřinese.

Kvalita předpisů a kontrola jejich dodržování je do značné míry subjektivní prvek celého hodnocení. Vychází totiž z dotazníkového šetření, přičemž odpovědi na otázky poskytují téměř výhradně zástupci privátních společností, v jejichž případě je velkou otázkou, zda skutečně umí odborně posoudit mnohé z položených otázek. V případě České republiky není např. naprosto zřejmé, proč je z celkově 15 možných bodů hodnocena pouze 8 body a proč v případě kvality autorizovaných projektantů a stavebních dozorů máme hodnocení 0 bodů ze 4 možných. Vzhledem k váze kritéria jsou takové podivnosti naprosto zásadní pro celkové umístění ve světovém „žebříčku povolování plechových velkoskladů“.

 

Nakonec to někdo zaplatí

Je otázkou, zda je skutečně důležité, aby Česká republika byla „best in“ v oblasti rychlosti a jednoduchosti povolování obřích skladových hal na polích v okolí Prahy. Osobně si myslím, že vzhledem k aktuálnímu množství těchto staveb v okolí Prahy to opravdu žádoucí není. Mnohem důležitější je ale skutečnost, že příklad opakovaného účelového mediálního zneužívání informace o pořadí České republiky v projektu The Doing Business Světové banky bez řádného vysvětlení celého kontextu je symbolem celkově nezodpovědného přístupu k tak vážnému tématu, jakým je největší změna v oblasti veřejné správy za posledních 20 let. Změna, která se dotkne nejen 13000 úředníků, ale především 10 miliónů občanů České republiky. Populistická hesla, že díky jednomu novému zákonu budeme za pár let „best in“, mohou v příštích letech přinést podobně negativní dopady na státní rozpočet, jako neslavné politické rozhodování o podpoře fotovoltaických elektráren před 15 lety. Jak nedávno konstatovala dopadová analýza ministerstva vnitra, nezvládnutí reformy veřejné správy v souvislosti s rekodifikací stavebního práva a se zaváděním nového stavebního zákona může v příštích letech způsobit škody přesahující 200 mld. Kč. [3]

 

Zdroje:

[1] https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/czech-republic/CZE.pdf

[2] https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1008&CT1=7

[3] Dopadová studie Ministerstva vnitra ČR dostupná na: https://www.mvcr.cz/clanek/dopadova-studie-ke-zmene-stavebniho-prava.aspx, str. 44

(Publikováno na www.ekolist.cz)