V pondělí 22.10.2018 se v Bruselu sejde v pořadí již 7. jednání Expertní skupiny pro ochranu půdy. Pracovní materiály k tomuto jednání hovoří jednoznačně o pokračující degradaci půdy v členských státech EU a o nutnosti změnit tento špatný stav. Evropská komise proto zcela správně znovu otevírá téma společné směrnice na ochranu půdy před ničením či nevratnou degradací. Hovoří přitom o nezbytnosti stanovit alespoň minimální ochranu všech ekosystémových hodnot, které půda společnosti přináší a bez kterých se neobejdou ani generace našich potomků.
Z historie víme, že se nejedna civilizace dokázala zničit právě svým krátkozrakým nakládáním s půdou. Degradace a likvidace půdy vedla nejenom ke snížení schopnosti zajistit potraviny pro obyvatelstvo, ale v širších důsledcích ovlivnilo ničení půdy vodní režim celé krajiny, která se postupně stávala méně obyvatelnou. V těch nejextrémnějších případech došlo doslova k proměně kulturní krajiny v neobyvatelnou poušť.
V ČR již několik let projednáváme vyhlášku, která má za úkol stanovit základní parametry ochrany zemědělské půdy před erozí. Jedná se o úkol velmi důležitý, protože v ČR přicházíme díky erozi každý rok minimálně o neuvěřitelných 21 mil. tun ornice. V mnoha případech se přitom připravujeme o půdu, kterou lze označit za neobnovitelný přírodní zdroj, právě nevhodným zemědělským hospodařením, kdy současně velmi nedostatečně využíváme známé způsoby ochrany krajiny před negativními projevy vodní eroze.
Protierozní vyhlášku potřebují nejenom orgány ochrany zemědělské půdy, potřebuje ji celá naše společnost a potřebuje ji už hodně dlouho. Mnohamiliardové škody na zemědělské půdě, které způsobuje vodní eroze celé společnosti, nejsou problémem pouze pro nás a nyní, ale budou závažným problémem pro naše potomky po mnoho budoucích generací. Ministerstvo životního prostředí si to uvědomuje a trpělivě usiluje o zlepšení současné situace. Aby však mohly být jeho kroky úspěšné, potřebuje nejenom poctivou spolupráci ze strany Ministerstva zemědělství, ale také zásadní změnu postoje Agrární komory, která by svůj lobbing měla více zaměřit na vyjednávání lepších podmínek v rámci Společné zemědělské politiky EU a méně na blokování schválení protierozní vyhlášky.