Když se Dana Drábová, ředitelka Úřadu pro jadernou bezpečnost, stala krajskou zastupitelkou, musela řešit otázku, zda zůstane ředitelkou úřadu a rezignuje na mandát zastupitelky nebo naopak z postu ředitelky odejde a bude se věnovat práci zastupitelky. Vykonávat oba posty současně zákon vylučuje. A je to tak správně. A Dana Drábová nebyla první ani poslední člověk, který musel tuto volbu řešit. A to je také správně.
Ústava České republiky hovoří o oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tento princip je jedním z pilířů demokracie a neměl by být narušován. Ten, kdo schvaluje zákony (zákonodárce – tedy poslanec a senátor), nemá být současně představitelem moci výkonné (policistou, státním úředníkem), ani soudcem. Představte si situaci, že by policista vyšetřující nezákonnou činnost byl současně soudcem rozhodujícím o vině a trestu. To bylo v českých zemích možné naposledy ve středověku.
Při pátečním jednání Poslanecké sněmovny, která projednávala novelu Zákona o podpoře sportu, upozornili někteří poslanci, že se právě tato novela pokouší o “návrat do středověku”. Návrh totiž umožňuje, aby vznikl nový ústřední správní úřad s názvem Národní sportovní agentura, kterou by mohl řídit poslanec nebo senátor. Byl by to tak první (a kdo ví, jestli poslední?) ústřední správní úřad, který by mohl řídit zákonodárce.
A proč někteří poslanci začali hovořit o “lex Hnilička”? Protože návrh zákona v případě tohoto nového úřadu nestanovuje podmínku vysokoškolského nebo alespoň středoškolského vzdělání pro funkci předsedy agentury a jeho místopředsedů. Jinými slovy – podle předkladatelů zákona je úplně v pořádku, když státní úřad s rozpočtem 10 miliard Kč ročně bude řídit člověk s úspěšně “vystudovanou” základní školou. A to vše v době, kdy vám injekci v ordinaci nemůže píchnout sestra bez bakalářského vysokoškolského titulu. Pokud to má být nový trend v řízení státní správy v ČR, pak není jediný důvod, abychom vyžadovali vysokoškolské vzdělání po lidech ve vedení Úřadu pro jadernou bezpečnost, Českého statistického úřadu, Národního bezpečnostního úřadu nebo Českého báňského úřadu, prostě v případě všech 16 ústředních orgánů státní správy, jejichž seznam má Národní sportovní agentura rozšířit.
A paní Dana Drábová může být také klidná, protože až se jednou stane poslankyní, bude už možná běžné, že poslanci budou řídit nejenom své kanceláře a asistenty, ale celé státní úřady.