Má-li společnost fungovat, potřebuje řád. Potřebuje respekt k dodržování základních pravidel a jejich dlouhodobou platnost. Likvidace řádu a základních společenských pravidel je naopak začátkem cesty ke změně společenského uspořádání. V demokratické společnosti, kde zákony schvalují zákonodárci, nestojí zákonodárce nad zákonem a musí být prvním, kdo platné zákony dodržuje. A nejen to. Demokratický zákonodárce by měl velmi citlivě vnímat nepsaná pravidla společenského řádu, jehož je součástí, a neměl by je ničit.
Senátorky a senátoři dnes drtivou většinou odmítli poslaneckou novelu zákona o podpoře sportu, která je smutnou ukázkou porušení hned několika doposud existujících pravidel fungování demokratických institucí v ČR. K těm zásadním patří ústavní pravidlo neslučitelnost funkce zákonodárce s výkonem veřejné moci a nepřijatelnost tvorby zákonů ve prospěch konkrétní osoby. Poslanecká sněmovna schválením tohoto zákona prolomila hranici, která je pro fungování demokratické společnosti životně důležitá. Od nynějška bude normální, pokud si jakýkoli poslanec či senátor prosadí vytvoření trafiky financované ze státního rozpočtu pro sebe sama, minimálně na šest let a prakticky bez možnosti být kýmkoli odvolán. To je smutná realita sněmovnou schváleného zákona o podpoře sportu. Templářské “non nobis, Domine,” přestává platit.
Senátorkám a senátorům je potřeba poděkovat, že se tak jednoznačně vymezili proti pokusu Poslanecké sněmovny poškodit český právní řád. A to i s vědomím skutečnosti, že poslankyně a poslanci velmi pravděpodobně názor senátorů odmítnou a hranice demokratického společenského řádu prolomí. Můžeme pouze optimistický doufat, že do konce volebního období sněmovny nebudou tyto hranice prolomeny ještě fatálnějším způsobem.
Porušování pravidel kazí nejen sport, ale kazí fungování celé společnosti. To by lidé s ambicí řídit sport v ČR měli vědět.