“Tož jestli nám tu krávu za 3 koruny neprodáte, tož sa budeme sůdit s vama aj s vašima děckama. A půjdeme s tím až ke krajskému!” Scény z humoristických povídek Luďka Galušky si nejspíš vybaví nejeden z nás, kdo je četl nebo viděl ve filmové podobě v nezapomenutém podání Jozefa Kronera. O to trapněji pak vyznívá, pokud se tuto literární klasiku pokouší napodobit Jihočeský kraj. Jeho žaloba ve věci zonace NP Šumava totiž není ani vtipná, ani právně podložená. Možná by obstála jako teoretické bakalářské cvičení studenta právnické fakulty. V kontextu platných zákonů a aktuálních judikátů Ústavního soudu je však tato žaloba pouze účelovým nástrojem, který má upoutat pozornost médií a vytvořit mediální téma pro současnou krajskou politickou reprezentaci. Již v září minulého roku konstatoval Ústavní soud ČR, že nová právní úprava týkající se národních parků, je plně v souladu s Ústavou ČR. Mimo jiné se tento soud zabýval také problematikou zonace národních parků a odmítnul všechny pochybnosti o správnosti postupu, který popisuje platný zákon a kterým se řídí správy národních parků i MŽP.
Sám autor žaloby přiznává, že jsou mu rozsudky Ústavního soudu známé a že jeho názory jsou s těmito rozsudky v rozporu. Současně ani nezpochybňuje skutečnost, že je zástupce Jihočeského kraje řádným členem rady národního parku a že byl letos v červnu při hlasování o návrhu zonace se svým odmítavým postojem ve výrazné menšině, což by v demokratické společnosti neměl být důvod k zahájení mediální a politické antikampaně, ale k respektování názoru většiny. Co tedy vede radu a zastupitelstvo Jihočeského kraje k plýtvání veřejnými prostředky na právně nesmyslné žaloby? Je to snad ono známé české rčení, že účel světí prostředky? A pokud ano, o jaký účel se tedy jedná? Ochrana přírody to nebude, protože argumenty uvedené v žalobě míří přímo proti hlavním cílům ochrany národního parku. Motivaci je tedy třeba hledat v rovině politické popularity a ve snaze upoutat mediální pozornost doslova za jakoukoli cenu.
Politická reprezentace Jihočeského kraje velmi dobře ví, že v demokratické společnosti má správní soud minimální možnost nezabývat se zjevně účelovou žalobou. A rovněž ví, že než padne rozsudek, což při přetíženosti českých soudů může být časový úsek v řádu měsíců až let, bude mít možnost krmit média informacemi o svém soudním sporu. Proto se také nyní snaží využít situaci k pokračování kampaně proti legálnímu vymezení zonace v NP Šumava a vyzývá k nezodpovědným odkladům dokončení celého legislativního procesu. Takové praktiky by měly být neakceptovatelné nejen pro MŽP a správy národních parků, ale především pro občany ČR, protože vedení Jihočeského kraje v tomto případě zcela bezostyšně plýtvá veřejnými prostředky.